Turistické stezky v okolí Kraslic

Loupežnická stezka, Vyhlídková stezka po Zámeckém vrchu, NS Stopami horníků

Loupežnická stezka 

Loupežnická stezka pod zříceninou hradu Hausberg je nově vybudovaná stezka v městských sadech, jejíž vznik je spojen s pověstí o místních loupežnících. Ti ve zdejších lesích u hradu Hausberg žili a přepadávali kupce. Hrad byl v roce 1412 dobyt a vypálen královským vojskem.

Stezka je dlouhá třináct kilometrů a vede převážně lesním porostem. Je vhodná pro pěší, cyklisty i malé děti. Je rozdělena do tří úseků, které jsou tematicky zaměřeny, a přibližují návštěvníkům loupežnický život. 

Najdeme zde stezku poznání, stezku zdatnosti a stezku, která vede po hřebeni na zříceninu hradu Hausberg. Zde si mohou návštěvníci užít nádherné výhledy do okolí. Milovníci adrenalinu jistě ocení lezení na zajištěných cestách, které jsou vybaveny jistícím ocelovým lanem, tzv. ferratách (nutno mít vybavení). 

Na stezce jsou umístěny interaktivní tabule, herní prvky, altánky, studánky i posezení. Na své si zde přijdou hlavně děti. Loupežnickou atmosféru dokreslují dřevěné sochy od Pavla Cupáka. 

Návštěvníci mohou procházku po stezce započít u evangelického kostela v městských sadech, u bývalého penzionu Ming nebo u tisovského hřbitova.

Zdroj: autor

Více fotografií na: http://www.kamposokolovsku.cz/loupeznicka-stezka-v-kraslicich-0

Vyhlídková stezka po Zámeckém vrchu

V Městských sadech se od roku 2009 nachází Vyhlídková stezka po Zámeckém vrchu. Tato stezka vznikla za podpory Městských lesů a Spolku přátel města Kraslice. Stezka je dlouhá 4 km a vede od evangelického kostela až na rozcestí Tisovského hřbitova. Na stezce se nachází 21 dřevěných laviček, 2 altány a 5 zrekonstruovaných studánek. Na zábradlí pod lékárnou U kostela se nachází také mapka označená čísly, kde se jaká památka nachází. Do Městských sadů se dostanete, když u Městského úřadu vystoupáte zámecké schody a hned doprava do dalších schodů a stojíte před evangelickým kostelem, kde začíná vyhlídková stezka.

Číslo 1 – Evangelický kostel. Základní kámen byl položen v roce 1911 na počest jubilea císaře Františka Josefa I.

Plány kostela a fary nakreslil berlínský architekt Bartning. V roce 1912 obdržel kostel tří staré klingenthalské zvony z let 1655 a 1725. První byl přetaven 1839, druhý v roce 1861 a třetí pocházel z roku 1883. Vysvěcení kostela bylo slavnostně provedeno za velké účasti lidí v roce 1912.Věž zvonice je vysoká 25 metrů. Čelní stěnu původně zdobily malby kraslického rodáka, malíře Franze Grusse.

U kostela se nachází pomník Gabelsbergera, který, byl slavnostně odhalen roku 1934. Xaver Gabelsberger byl tvůrce německého těsnopisu. Za socialistické éry se sady jmenovaly Fučíkovy sady a na pomníku se nacházela bysta Juliuse Fučíka. Podle mapky se vydáme po červené a zelené turistické značce.

Projdeme okolo čísla 2 – Preisův pomník. Karel Preis (1850 – 1907) byl zasloužilý kraslický učitel a od roku 1887 byl předsedou Pečovatelského a okrašlovacího spolku.
Půjdeme dále po červené a zelené turistické značce a projdeme kolem čísla 3 – Lesní zbožnost, krasličtí věřící se zasloužili o zbudování duchovního zátiší, jakési lesní kaple, kterému se dostalo pojmenování Waldandacht – lesní zbožnost. Jako oltář, obklopený terasami, tyčil se zde dřevěný kříž se sochou Krista, obestavěný cihlovým obloukem. Nechyběly zde ani lavičky k odpočinku. Sochu Krista pro toto zátiší zhotovil majitel továrny na výšivky Josef Zettl, který se ve svém volném čase zabýval řezbářstvím. Vysvěcení provedl tehdejší děkan P. Andreas Hauser. Byla vysvěcena za velké účasti obyvatelstva roku 1937 a sloužila ke klidnému rozjímání.

Půjdeme dále po červené a zelené turistické značce a dojdeme k číslu 4 – Schillerův pomník. Pomník postavil kraslický osvětový spolek.

U pomníku se cesta rozděluje směrem do prudkého kopce po červené turistické značce. 

My se ale vydáme po zelené turistické značce, která vede rovně, projdeme okolo 2 studánek číslo 8 – Pramen Karla IV. Pojmenována podle Karla IV., který Kraslice roku 1370 povýšil na město. Číslo 9 – Holečkův pramen. Pojmenován podle Miroslava Holečka, který byl známý kraslický učitel, založil v roce 1951 kraslické hudební jaro a podílel se po roce 1945 na kulturním životě Kraslic.

Budeme pokračovat dále po zelené turistické značce. Po chvíli se zase napojuje červená turistická značka. My půjdeme stále rovně, až dojdeme k číslu 11 – Vedralův altán. Byl pojmenován po známém kraslickém malíři Karlu Vedralovi, který byl členem Spolku přátel města Kraslic a který zde vytvořil mnoho svých obrazů. U altánu sejdeme z kopce k tisovskému rozcestí a k tisovskému hřbitovu, kde se nachází druhá mapa a popis stezky. Z tohoto rozcestí můžeme jít zpět do Kraslic, do Tisové, do Stříbrné a na Bublavu.

My se vrátíme kolem Vedralova altánu po červené a zelené turistické značce až k rozcestí, kde se značky rozdělují.

Vydáme se do kopce po červené turistické značce a půjdeme kolem čísla 10 – Hudební pramen. Byl pojmenován na počest všem hudebníkům, kteří proslavili hudbou Kraslice doma i ve světě.

Pak jdeme dále po červené turistické značce až přijdeme k číslu 6 – Hradiště. Nachází se na vrcholu Zámeckého vrchu. Jde o zbytky hradu z 13. století. Jsou zde patrné zbytky zdiva, kruhové bašty, příkopu a do skály je vytesána 3 metry hluboká sluj. Od 17.století hrad již nebyl obýván a jeho zdivo bylo rozebráno pro stavební účely ve městě.
Odtud půjdeme dále po červené turistické značce a dojdeme k číslu 5 – Dotzauerův altán. V roce 2009 byl zbudován dřevěný vyhlídkový altán na místě vichřicí zničeného železného glorietu z roku 1868. Od altánu dojdeme k rozcestí, které má stále červené turistické značky, dolů z kopce se dostaneme do Kraslic, vyjdeme u penzionu Ming na křižovatce.
Když sejdeme na cestu, kde vede modrá turistická značka směrem na tisovský hřbitov a půjdeme tím směrem, u jedné odbočky vejdeme do lesa do prudkého kopce a asi po 100 metrech po levé straně v lese narazíme na číslo 7 -Eleonořin pramen. Okrašlovací spolek ho pojmenoval na počest Dotzauerovy manželky Eleonory. Tento pramen se těžko hledá, je zapadlý v lese. Je u něho i kámen s nápisem Eleonor quelle.

Budeme pokračovat na tisovské rozcestí a po cestě je poslední z památek této stezky a to číslo 12 – Pramen horníků. Horníci si zde nabírali vodu při své cestě za svou těžkou prací v rudných dolech. Můžeme se vrátit zpět do Kraslic a nebo na tisovské rozcestí a dále po modré turistické značce až na rozhlednu Bleiberg (Olověný vrch) na Bublavě. Stezka je krásnou procházkou po Zámeckém vrchu. Po cestách jsou dřevěné lavičky k odpočinku, prameny k osvěžení, v létě se zde dají sbírat houby a maliny a u vykácených pasek je krásná vyhlídka na Stříbrnou a protější kopce (po červené a zelené turistické značce). Po modré turistické značce je výhled na Zelenou horu a do Klingenthalu.

Zdroj: autor

 

NS Stopami horníků 

Naučná okružní stezka Stopami horníků je dlouhá 16 km a je určená především pro pěší turistiku. I přes občasné závady ve značení nebo umístění panelů určitě stojí za návštěvu a bylo by škoda ji z návštěvy Kraslicka vynechat. Stezka se zaměřuje především na zdejší geologii a přírodu (oblast Kraslicka byla v minulých dobách protkána nalezišti měděné a železné rudy, na vrchu Tisovce se nacházelo nejvíce důlních šachet). 

Začíná na Bublavě, vede směrem do Kraslic a končí rovněž na Bublavě. Na Bublavě u hraničního přechodu s Německem (je zde pěší přechod a mohou projíždět auta do 3,5 t) je tabule označující tuto stezku.
Na každém informačním panelu je vytištěna mapka trasy a umístění jednotlivých panelů.

Od hraničního přechodu mezi Bublavou a Německem se vydáme směrem do Bublavy po silnici po žluté turistické značce a po 200 metrech přicházíme k:

panelu č. 1 – Krušné hory – zřejmě panel č. 1, protože panel zcela v rámu chybí

– vydáme se dále po silnici až k rozcestí a k pomníku tří zastřelených četníků v Bublavě, kde nacházíme:

panel č. 2 – Bublava – panel je čitelný a souhlasí s mapkou na panelech

– od rozcestí se vydáme po červené turistické značce, která nás dovede k penzionu Langer, odtud se vydáme po modré turistické značce směrem k rozhledně Bleiberg, odtud je také krásný výhled na část Bublavy, po cestě nacházíme pouze rám k:

panelu č. 3 – Kamenáč – zřejmě panel č. 3, protože panel zcela chybí v rámu

– pokračujeme dále po modré turistické značce a mineme dřevěné značení rozcestí a dojdeme k panelu č. 6 – Olověný vrch – panel je čitelný a souhlasí s mapkou na panelech 
panel č. 5 – Lesy – panel není vyznačen na mapkách na panelech a není ani umístěn na trase stezky

Z rozhledny Bleiberg se vydáme zpět k dřevěnému rozcestí a pokračujeme po modré turistické značce směrem na Domácí vrch. Stezkou vedoucí podél lesa dojdeme k:
panelu č. 4 – Rostlinstvo – panel je čitelný, avšak nesouhlasí s mapkou na panelech, tento panel měl být umístěn před rozhlednou Bleiberg.

Sledujeme dále modrou turistickou značku a dojdeme k:

panelu č. 7 – Živočišstvo – na panelu je sice uvedeno č. 8, které je však přepsáno na číslo 7

– tento panel nesouhlasí s mapkou, je čitelný, nečitelné jsou jen popisky k obrázkům
– stále jdeme po modré turistické značce kamenitým terénem až přijdeme k:
panelu č. 8 – Tisovec – panel je zcela nečitelný,ale souhlasí s mapkou na panelech

- pokračujeme dále po modré turistické značce až po tisovské rozcestí a k tisovskému hřbitovu. Odtud půjdeme do kopce po červené a zelené turistické značce lesem kolem skal. Pak se cesta rozděluje, zelená turistická značka vede rovně a červená turistická značka prudce do kopce. Naše stezka vede po červené turistické značce ke zbytkům starého hradu, kde se nachází:

panel č. 11 – Hausberg – panel sice souhlasí s mapkou na panelech, avšak je nečitelný

panel č. 9 – Kraslické hornictví – panel není na trase umístěn, dle mapky by měl být mezi Tisovcem a Hausbergem

panel č. 10 – Geologie – panel také není na trase umístěn, byl být mezi Tisovcem a Hausbergem

Z Hausbergu se vydáme po červené turistické značce z kopce až dojdeme k penzionu Ming, kde se nachází:

panel č. 12 – Potoky – panel souhlasí s mapkou na panelech a je čitelný

– od penzionu Ming se vydáme po silnici směrem do Bublavy a dojdeme na Zelenou Horu k penzionu Matylda. Pod penzionem Matylda se u silnice nachází:
panel č. 13 – Zelená hora – panel je zčásti čitelný a souhlasí s mapkou na panelech

– od tohoto panelu se vrátíme po místní silnici k hlavní silnici, kde bychom měli najít:

panel č. 14 – Tisová– zřejmě č. 14, protože panel zcela chybí v rámu
– pokračujeme po hlavní silnici směrem do Bublavy, kde přibližně u penzionu Pod kostelem by měl být umístěn:
panel č. 15 Obydlí – ale panel není k nalezení
– půjdeme stále po silnici až k pomníku věnovanému třem zastřeleným četníkům v Bublavě, kde naučná stezka Stopami horníků končí.

Zdroj: autor

 

Datum vložení: 18. 2. 2021 9:23
Datum poslední aktualizace: 16. 4. 2021 7:14
Autor: Bc. Claudie Růtová