Historie městského znaku Kraslic

Městský znak. Dříve jasné určení města pro negramotné obyvatelstvo, dnes součást firemní image. Městské znaky jsou nejživější částí jedné z historických věd – heraldiky. Městská heraldika přetrvala všechny civilizační tlaky a v poslední době nabírá opět na důležitosti. Městské znaky pomáhají dotvářet specifickou tvář města a občas i doby.

Kraslice získaly svůj erb roku 1370 z rukou krále Karla IV., ale první známá podoba je až z roku1541. Tehdy znak tvořil gotický štít s velkým gotickým písmenem G. Znak Kraslic patří mezi tzv. mluvící erby. Hlavní figura (tj. ústředním obrázkem na štítu), písmeno G, totiž odkazuje na německou (nebo latinskou) podobu jména města (něm. Greslas, Graslitz, lat. Gresselic). Středověk byl sice dobou rozkvětu heraldiky, ale na nějaká pravidla se příliš nedbalo. Proto si krasličtí měšťané s rostoucím významem města sami znak upravovali. K právoplatnému polepšení nebo změně znaku panovníkem země však nikdy nedošlo, takže dnes Kraslice používají obdobu původního středověkého erbu. Pro úplnost dodejme, že autorem novodobé verze městského znaku, kterou schválilo ministerstvo vnitra je kraslický historik Václav Kotěšovec.

Popis znaku Kraslic: Znak města tvoří gotický štít a na něm je velké latinské stříbrné písmeno G v modrém poli. Na štítu je položena zlatá královská svatováclavská koruna.

Vývoj znaku:

První podoba kraslického znaku byla přeci jen poněkud odlišná od té současné. Písmeno G bylo v gotické formě a královská koruna ležela přímo na písmenu (1). To mělo symbolizovat, že město Kraslice náleží ke královské komoře.

Později byla koruna sejmuta z písmene a byla položena na štít (2). Město se tak honosilo znakem, který příslušel královským městům. Nejsou však doklady o tom, že právem.

Na konci 18. století si krasličtí polepšili štít opět. Tentokrát přidali dva štítonoše – figury, které ze stran znak drží. Těmito štítonoši byly černo-stříbrní gryfové. Zároveň začalo být písmeno G psané v latinské formě (3).

V roce 1950 měl být znak změněn k obrazu společenských změn v republice. Písmeno G mělo být nahrazeno písmenem K, aby vystihovalo český název města a modrá barva štítu měla být nahrazena červenou (4). Celkově by pak barevnost erbu korespondovala s českými národními barvami a vyhovovala revoluční ideologii. Tato drastická změna nebyla naštěstí kompetentními místy schválena.

Na počátku 90. let dvacátého století byla nově schválena současná podoba znaku (5). Pro zajímavost dodejme, že ve hře byla tenkrát i historicky věrná kopie původního erbu. Zastupitelé města však nechápali, proč by ve znaku Kraslic měla být devítka, kterou zaměňovali za gotické G. Proto bylo jako heraldická figura raději zvoleno modernější latinské písmeno.