Historie města

Od strážního hradu k rozmachu dolování

Příběh Kraslic se začal psát již ve 13. století, kdy byl na důležité obchodní stezce z Lokte do Německa založen strážní hrad jménem Neuhaus. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1272 a jako léno jej tehdy spravovali páni z Plavna. Vesnice, která v podhradí postupně vyrostla, nabývala na významu a v roce 1370 ji císař Karel IV. povýšil na město. 

Kraslice v té době vzkvétaly především díky těžbě mědi, olova a cínu. V roce 1541 získaly dokonce prestižní status svobodného horního města. Z této doby pochází i historický základ městského znaku, který tvoří modrý štít s velkým stříbrným písmenem G (odkazující na německý název *Graslitz*) a zlatá svatováclavská koruna. V období největšího rozmachu dolování v 16. století se Kraslicko stalo jedním z nejlidnatějších regionů v Čechách, kde žilo přes 20 000 obyvatel.

Doba zkoušek a velký odchod za hranice

Díky odlehlejší poloze a ochranným listinám saského kurfiřta byly Kraslice ušetřeny hrůz třicetileté války. Po jejím skončení však do kraje dorazila tvrdá vlna rekatolizace, kterou prosazoval hrabě Jan Hartvík z Nostic, jenž Kraslice koupil v roce 1666. Většina tehdejších obyvatel byla evangelického vyznání a raději volila odchod za nedaleké hranice do Saska, než aby změnila víru. Mezi lety 1671 a 1676 opustily kraslické panství celé dvě třetiny obyvatel. Byli mezi nimi i vynikající houslaři, kteří se usadili v sousedním Markneukirchenu a zasloužili se tam o rozvoj tohoto řemesla. Úbytek obyvatelstva spolu s dalším ekonomickým vývojem pak vedl k postupnému útlumu těžby drahých kovů. 

Zlatá éra: Město hudby a textilu

Když dolování přestalo vynášet, místní obyvatelé se přeorientovali na živnosti a obchod. Od konce 18. století se začala prosazovat výroba textilu, krajek a hudebních nástrojů. Textilní průmysl, v jehož počátcích stála například vlivná rodina Starcků, zaměstnával stovky lidí a tvořil hlavní páteř místní ekonomiky. 

Celosvětovou slávu však městu přinesla hudba. Ačkoliv zde první doložený houslařský mistr působil už v roce 1610, Kraslice se postupem času staly především nejvýznamnějším středoevropským výrobcem dřevěných dechových nástrojů. Během 19. století se manufaktury rozrostly na velké továrny a celých 90 % produkce mířilo na export do celého světa. Naprostým unikátem se stala například 2,5 metru vysoká subkontrabasová tuba z továrny Bohland a Fuchs, která si dodnes drží rekord jako největší dechový nástroj na světě.

S rozvojem průmyslu v 19. a na počátku 20. století se město rychle modernizovalo. Byla sem zavedena železnice a vyrostly nové, honosné stavby, mezi nimi novorománský kostel Božího Těla, nemocnice, školy, městská jatka či dodnes stojící radnice. Výrazně se o rozvoj regionu zasloužil například místní rodák Richard Dotzauer.

Bouřlivé proměny 20. století

Ve 30. letech 20. století měly Kraslice i s okolními přidruženými obcemi až 25 000 obyvatel, z nichž drtivá většina byla německé národnosti. Na podzim roku 1938 se město po Mnichovské dohodě stalo součástí nacistického Německa a bylo jedním z prvních měst, které navštívil diktátor Adolf Hitler. Za války přešly místní továrny na zbrojní výrobu. V květnu 1945 Kraslice osvobodila americká armáda, nicméně správu regionu zanedlouho převzali Sověti.

Po válce následoval organizovaný odsun německého obyvatelstva. Zatímco v roce 1945 mělo město historicky nejvyšší počet 18 500 obyvatel, do roku 1950 toto číslo kleslo na necelých 6 000. V Kraslicích zůstala jen malá část původních obyvatel, převážně odborníků, kteří byli nezbytní pro zachování unikátní výroby hudebních nástrojů. Výrobci nástrojů se posléze sdružili do proslulého národního podniku Amati, textilní výrobu naopak převzal podnik Krajka. Město v poválečném období silně poznamenala existence přísně střeženého pohraničního pásma, kvůli kterému byly zničeny některé cenné historické budovy a zanikla zástavba propojující Kraslice s německým Klingenthalem. 

Kraslice v současnosti

Po roce 1989 se hranice znovu otevřely a byl obnoven železniční provoz do Německa. I když po revoluci došlo k útlumu průmyslové výroby, tradice hudebních nástrojů žije ve městě dál díky podniku Amati-Denak a činnosti ojedinělé střední průmyslové školy zaměřené právě na jejich výrobu. Dnes jsou Kraslice domovem pro zhruba 6 400 obyvatel a představují důležité centrum západní části Krušných hor, které je oblíbené jak milovníky historie, tak příznivci zimních i letních sportů.

Zdroje:

Kraslice (okres Sokolov) – Wikipedie