Pojem Krizové řízení

Krizové řízení
(bezpečnost / krizové řízení)

Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení  zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na  krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury. Je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce, které mají zájem na svém rozvoji.

Jeho cílem je předcházet vzniku možných kritických situací, zajistit přípravu na zvládnutí možných kritických situací a zajistit zvládnutí možných situací v rámci vlastní působnosti orgánu krizového řízení a plnění opatření a úkolů uložených vyššími orgány krizového řízení, nastartovat obnovu a další rozvoj území.

Základním podkladem k dosažení cílů krizového řízení je krizový plán . Stanovuje postupy pro předcházení pohromám, postupy na zvládnutí kritických situaci s přijatelnými ztrátami a zdroji a postupy na zajištění obnovy a dalšího rozvoje státu.

V oblasti krizového řízení je činnost Městského úřadu Kraslice  zaměřena především na plnění úkolů státní správy v přenesené působnosti obce s rozšířenou působností (ORP) na úseku krizového plánování, přípravy na činnost při krizových situacích a branné politiky státu. V praxi to znamená například vytváření podmínek, příprava a zhodnocení podkladů pro činnost bezpečnostní rady , příprava činnosti    krizového štábu  , celková koordinace při vytváření havarijní a krizové dokumentace (plánů) obce s rozšířenou působností, spolupráce se základními i ostatními složkami integrovaného záchranného systémy (IZS) včetně Armády České republiky (AČR), spolupráce na úseku havarijní a krizové připravenosti s právnickými a fyzickými osobami. Náklady na provedení krizových opatření hradí město Kraslice ze svého městského rozpočtu.

V životě  lidí mohou nastat neočekávané situace, které mohou ohrozit životy, zdraví obyvatel a způsobit velké materiální škody. Proto je dobré vědět, jaké situace nás ohrožují, jak se v těchto situacích zachovat a chránit svůj život, zdraví a majetek a pomoci druhým. Ke zmírnění následků těchto událostí přispívají zejména legislativní a organizační opatření, která přijímá každý vyspělý stát. Účinně mohou ke zmírnění těchto následků napomoci i samotní občané. Proto je důležité znát možná nebezpečí a chování při vzniku těchto událostí. Umět si poradit, ale i pomoci svým blízkým a sousedům. Ničivé následky mohou být minimalizovány účinnými opatřeními a připraveností záchranných složek i občanů.

Poznámka : Pod pojmem „crisis management“ se např. v pojetí Evropské unie a NATO rozumí zcela jiná problematika než v ČR. Tímto pojmem je označováno uspořádávaní sporů a zajišťování bezpečnosti v post-konfliktních oblastech, jakož i prevence konfliktů – např. vysílání vojáků nebo policistů do zahraničních mírových misí apod., i řešení nejzávažnějších situací politickou cestou. Přesný převod významu anglických slov „crisis“ a „emergency“ je nesnadný. V materiálech NATO je například rozlišováno mezi „crisis emergency“ a „conflict emergency“, Pod prvním pojmem je myšlena krizová situace vzniklá v důsledku přírodní pohromy, průmyslové havárie apod., kdežto druhý pojem se vztahuje ke krizovým situacím vzniklým následkem konfliktu, zejména ozbrojeného. V amerických publikacích se pro český výraz „krizové řízení“ používá spíše označení „emergency management“. Srovnej AJ : krizový plán, krizové plánování.

Překlady : anglicky - crisis management, emergency management (AmE), francouzsky - gestion (f) des crises

Zdroj : Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).